Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země pak byla nesličná a pustá a tma byla nad propastí a Duch Boží vznášel se nad vodami. I řekl Bůh: „Buď světlo!“ I bylo světlo. A viděl Bůh světlo, že bylo dobré; i oddělil Bůh světlo od tmy. A nazval Bůh světlo dnem a tmu nazval nocí. I byl večer a bylo jitro, den první…
Není to tak dávno, co i v této zemi byla tma nad propastí. Pravdou je, že jsme si na ni mohli poměrně levně posvítit. Pak ovšem přišel ČEZ a řekl: „Buď po mém!“ A stejně jako Všemohoucí i on vše pěkně rozsvítil. Ohřál nás i dohřál. A protože jak známo není všem dnům konec a nikdy není tak špatně, aby nemohlo býti ještě hůře, dříve, než se rok s rokem sešel, přichází opět náš český „energetický bůh“ se svým nárokem na vyšší ceny svého milovaného produktu. Další životní moudro zní, že za vše je třeba platiti. Světlo a teplo nevyjímaje. A tak, zdá se, nemáme na vybranou. Snad i proto, aby tam někde na „druhé straně“ mohli ještě více bohatnout.
Je vůbec možné ubránit se nemravným cenám hlavního „světlonoše“ a „teplonoše“? Samozřejmě. A jako vždy je to prosté. Netopit a nesvítit. Otužovat se a tápat v pološeru petrolejek. Vrátit našim odlidštěným domovům kouzlo „černých hodinek“, kdy lidé posedávali u kuchyňských kamen a vyprávěli si o životě. Vrátit se k vlněným svetrům a starým dobrým lampám a na mnoho let dopředu se předzásobit kvalitním petrolejem. Pro každý případ. Co kdyby se ČEZ zmocnil i tohoto konkurenčního zdroje? Co když ale právě šero a přítmí je to, o co jistí lidé usilují? Co když nemáme vidět všechny ty nepravosti, hrůzy a zločiny, které se dějí všude kolem nás? A to nejen za bílého dne, ale především za hlubokých nocí. Co když…
Nevím, zda pláču dobře, nepochybně však na cizím hrobě. A zcela zbytečně pak roním slzy za ty, od nichž se žádný nářek neozývá ani neočekává. Kupříkladu od majitelů psích mazlíčků, jejichž miláčkové letos pod stromečkem najdou módní oblečky, luxusní kozačky, kočárky nebo přepychový šperk v podobě bohatě zdobeného obojku. Ti mají zřejmě jasno ve všem, nejenom ve svém teplém mnohapokojovém domě.
Řekl opět Bůh: „Učiňme člověka k obrazu našemu… A viděl Bůh vše, což učinil, a aj, bylo velmi dobré… A co když ne…? Co když jednoho dne Země bude znovu nesličná a pustá a tma bude nad propastí…? A co když uvidí Bůh tmu, že je dobrá, a navěky zruší světlo…? A co když pak bude už jen věčný večer, den poslední…
(převzato)
